Holka z první lavice

13. července 2008 v 14:34 | © MášQa


Pomalým krokem se loudala do třídy, věděla co ji čeká, ponižování, stres a samota. Nejraději by utekla někam daleko, od všech, kdo jí tak ubližují, kdo jí nenechají jediný den na pokoji a neustále mají narážky. Proč zrovna ona? Vždyť neudělala nic špatného...

Plná smutku překročila práh dvěří a zamířila ke své lavici. Snažila se být neviditelnou, kéž by si jí aspoň chvilku všichni přestali všímat a nechali ji být. Už toho má dost...Nachystala si učebnici a seděla, jen potichu seděla a snažila se přijít na příjemnější myšlenky, začne chodit do nové školy, tak to bude fajn...ze snění ji vytrhla Hanka, začala komentovat její nový účes a bavila tím celou třídu. Jí ale nepřipadalo, že by vypadal jako zmoklá sláma a raději by se měla nechat ostříhat do hola. Ani že má strašné oblečení a je omyl přírody. Tak proč si to všechno musí od Hanky vyslechnout? Neměla sílu se nějak bránit, snažila se nevšímat si okolí, jen stěží zadržovala slzy - co udělala špatného, že ji tak ubližují? Nevěděla...příchod učitelky pro ni byl vysvobozením, vysvobozením ze spárů posměšků a neustálých útoků spolužaček.

Zazvonilo na konec hodiny a chtěla se někam zašít. Ale kam? Kam může utéct před výsměchem? A opět tu byl ten nepříjemný pocit..proč nemůže mít nějakou fajn kamarádku a třída jí nemůže brát takovou jaká je? Proč je terčem urážek třídní krásky a cítí se tak bídně? Chtěla by s tím něco udělat...

Náhle ucítila na své hlavě vlhkou vodu - to snad ne...Někdo ji "omylem" polil vodou a zmáčel nový účes. A ten úšklebek ve tváři..."Promiň, ale pořád vypadáš stejně - jako kráva." Nevydržela to, celá rudá se slzami v očích vyběhla ven ze třídy, nevnímala vítězné gesta za polití, nevnímala ani to, že zazvonilo na hodinu, běžela na dívčí záchody a chtěla být sama, daleko od toho zla, co jí čekalo ve třídě, od všeho, co jí tak snižovalo seběvědomí a tak ubližovalo...Nevěděla, jak dlouho tam byla, vždyť je to všem jedno, nikoho nezajímá, žádný z učitelů si ani nevšimne že chybí, vždyť je to pro všechny jen holka z první lavice, která neruší hodinu a vždycky má splněné povinnosti a úkoly...

Ucítila, že za ní někdo stojí. Neměla chuť se otáčet a znova si vyslechnout jak je špatná a jak by radši ani neměla být...Ucítila na svém rameni teplou ruku a čekala, co se bude dít dál, klidně ať ji zmlátí jako minule, stejně si modřin nikdo nevšiml ani tenkrát, tak proč by to teď mělo být jinak...

Ale ne, přece jenom si její třídní všimla, že v hodině chybí. Možná potřebovala jen zkontrolovat výsledek příkladu, možná chtěla vědět jestli byl úkol lehký...Nevěděla, proč za ní přišla Verča. Že by si taky neodpustila nějakou poznámku? Po chvilce se posadila vedle ní a jen mlčky sledovala stékající kapky na jejím obličeji. V jejích očích viděla strach a úzkost. Ani nevěděla, jestli jí svou přítomností ještě víc neubližuje. Ale chtěla to aspoň zkusit...Verča jí začala litovat, chodila s ní tak dlouho do třídy, ale nikdy jí nenapadlo jak se cítí, vždyť skoro vypadalo, že jí to nevadí, nikdy nedala znát, že by se tím vším tak trápila...

Verča promluvila do hrobového ticha. Snažila se s ní navázat kontakt. Začínala ji litovat a nadávala si, že si toho nevšimla dřív...vyslechla všechny její city a nevěřila vlastním uším.

Tak, konečně má aspoň jednu spřízněnou duši. Nemohla uvěřit, že by se nad ní někdo smiloval a dal jí šanci. Jí, holce z první lavice, kterou všichni nesnášeli...Konečně byla šťastná. To však nemělo dlouhé trvání...

Verča musela přestoupit na jinou školu a s ní se vrátilo všechno zpět do starých kolejí. Vyvrhel kolektivu, "divná" šprtka ze třídy...

Zvonek ohlašoval konec vyučování, těšila se, až se dostane pryč odtamtud, pryč od všeho toho, co ji tam den co den potkává a zaleze si do svého pokojíčku. Proč nemůže mít aspoň trochu štěstí? Proč už jí Hanka a její partička nedá pokoj? Proč nemůže mít jako všichni kolem ní taky nějakou kamarádku, se kterou by se dělila o její myšlenky? Proč nemůže mít aspoň jednu spřízněnou duši? Verča jejím životem prolétla jako jiskra a zažila tak aspoň jednou to, čemu se říká přátelství. Kdy už to všechno skončí? Doufá, že na střední to bude jiné, nový začátek, určitě do třídního kolektivu zapadne líp a pozná plno fajn lidí. Ale to je až za půl roku...
zkopírováno o tut
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivča:) Ivča:) | Web | 17. ledna 2009 v 15:38 | Reagovat

Omyl, je to zkopíčováno ode mně, takže to prosím smaž a ovi se mi na blog. Nebo te budu muset nahlásit

2 Ivča:) Ivča:) | Web | 4. února 2009 v 1:29 | Reagovat

Ahoj, znova te prosim o smazani....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.