Červenec 2008

Nehoda při depilaci xD:D:D:D

23. července 2008 v 10:00 | © MášQa
Tohle se mi nestalo..naštěstí..ale opravdu mě to pobavilo xD
Fakt si to přečtěte je to upe strašná prdel....xDxD
Můj večer začal jako každý jiný večer - přijít domů, připravit
večeři,pohrát si s dětmi.
Pak mě napadla myšlenka, kterou jsem si - hořkou - vypila v příštích pár hodinách až do dna.
"Možná bych si dneska mohla voskem odstranit chloupky" a tak

NÁPISY //2

22. července 2008 v 16:04 | © MášQa


nAPISY

22. července 2008 v 15:59 | © MášQa

VÝHODA ŽE SI TYTO OBRÁZKY NESKOPÍRUJETE...ANI NEULOŽÍTE PČ SEM JE ZALOHOVALA..TAKŽE MŮŽU ZALOHOVAVAT OBRÁZKY A NEPUJDOU KOPIROVAT..ALE TRVA TO LDOUHO...TAKZE NWM NWM..

Když...

22. července 2008 v 15:33 | © MášQa
Když sex, tak bezpečně,
Když zahulit, tak vyjímečně,
Když rozbít, tak na kousky,
když polibek, tak francouzský,
když bavit se, jít do klubu,
když natlouci, tak přez hubu,
když bojovat, tak s obranou,
když milovat, tak s ochranou,
když chlastat, tak do rána,
když ostuda, tak pořádná!!

Dívka

22. července 2008 v 15:32 | © MášQa
Četla jsem knížku
Byla o dívce
Ta dívka trpěla
Tak jako já
Víš proč?
Byla zamilovaná
Tak moc jako jsem já do tebe
Ona ho milovala
Míň,než já miluju tebe!
Chtěla být jen s ním
Pořád,jako chci být já s tebou!
On ji nechtěl
Tak jako ty nechceš mě!
Ale přece jen není o mě
Víš proč?
Nakonec si padnou do náručí
Ale já zůstanu bez tebe.
zdroj-už NWM

Pohádka o lásce

22. července 2008 v 15:27 | © MášQa
Bylo, nebylo...
Před dlouhou, dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka: dobrá nálada, smutek, vědění... a kromě ostatních různých pocitů i láska.


Jednoho dne se pocity dozvěděly, že se ostrov potopí. Každý si tedy připravil svou loď a odplouval z ostrova.
Jen láska chtěla čekat do poslední chvíle.
Ještě než se ostrov potopil, prosila láska o pomoc.


Na luxusní lodi plulo kolem lásky bohatství. Zeptala se:
"Bohatství, můžeš mě vzít s sebou?"
"Ne, nemůžu. Mám na své lodi mnoho zlata a stříbra. Tady pro tebe není místo."


Tak se láska zeptala pýchy, která projížděla kolem na přenádherné lodi:
"Pýcho, můžeš mě vzít s sebou?"
"Já Tě, lásko, nemůžu vzít..." Odpověděla pýcha, "tady je všechno perfektní. Mohla by si poškodit mou loď!"

Dárce očí...

22. července 2008 v 15:20 | © MášQa
Bylo jednou slepé děvče, které nenávidělo sebe a celý svět za to, že nemůže nic vidět. Měla vrozenou vadu očí a nikdy nic a nikoho neviděla. Každého nesnášela, až na svého chlapce. On byl stále s ní, ve všem jí ochotně pomáhal. Jednou mu řekla, že kdyby někdy mohla vidět, hned by se za něho vdala. Stalo se jednoho dne, že se konečně, po dlouhé době našel dárce, který jí mohl dát nemocnou část očí. A tak se těšila, že konečně uvidí svět a taky svého přítele. Chlapec se jí hned po operaci přišel zeptat, jestli si ho vezme. Dívka se usmála, ale když otevřela své "nové" oči a uviděla ho, byla v šoku. I on byl slepý. Začala přemýšlet o svém životě a nakonec slepého chlapce odmítla. Ten smutně odešel, z očí mu tekly slzy. Po pár dnech jí přišel dopis. Byl od něho. Chlapec jí děkoval za všechny krásné chvíle, které spolu prožili. Na konci dopisu stálo "
A dej prosím pozor na moje oči".....

zdroj

P.S. ...to jebyla krásný...a ta holka pitomá... :(



Smrt byla rychlejší..

22. července 2008 v 15:15 | © MášQa
Teplé paprsky odpoledního sluníčka dopadaly oknem do malého nemocničního pokoje. Jen čtyři zdi, okno, dveře, postel skříň a malý stolek. Tady se čas neměří na hodiny a minuty, ale na kapky infuzí, krevních konzerv a slz. Na posteli ležela dívka, která doufala v zázrak. Nikdy nepřestala věřit, že se uzdraví. Nikdy neplakala pro ztracené kaštanové vlasy. Nikdy se nepoddala bolesti. Pořád věřila v zázrak.Nikdy mu neměla za zlé, že od ní odešel, když se dozvěděl o její nemoci. Jen toužila po tom ho spatřit. Věděla, že umírá, ale přesto věřila, že se stane zázrak. Upřeně hleděla na kapky infuzí, které jedna po druhé proudily do jejích žil. Doufala, že přijde. Tak moc si to přála. Najednou cítila něčí přítomnost. Otevřela oči a viděla Ji tam stát. Srdce se jí zachvělo. "Ještě ne! On přijde" smlouvala s ní. Nepřestávala věřit. "Je pozdě musíme jít…….." řekla dívce a natáhla k ní ruku. Ta se naposled zadívala na dveře pokoje a odevzdaně uchopila tu chladnou bílou ručku. Zadívala se do těch nádherných očí. Jediná slza a už nic víc. Poslední kapka odměřila její život. Už se nikdy nedozví, že stál za dveřmi jejího pokoje. Strach z toho , že jí zlomil srdce, mu nedovolil vstoupit. Možná by vešel, kdyby věděl, že ona ho pořád miluje a že za těmi dveřmi umírá………

zdroj

Láska až za hrob..

22. července 2008 v 15:13 | © MášQa
Všude bylo vedro k zalknutí, jen na hřbitově byl chlad. Za vysokou zdí, až v rohu hřbitova byl hrob, jehož náhrobek upoutával pozornost lidí, kteří občas zašli na samý konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního. Z náhrobku vyzařovala tvář dívky, která byla v té době, která náležela této fotografii, velmi šťastná. Její úsměv byl tak krásný. Před hrobem stál chlapec a smutně se díval na náhrobek, jenž měl ve svém záhlaví citát: ,,Kdekdo-li budeš, budeš-li poslouchat, najdeš mě vedle".
Tomu chlapci mohlo být tak 18 let. Stál tam ve stínu lip, v ruce držel kytici krásných kopretin. Hladil je a na ruce mu chvílemi padaly slzy. Já tam stála v pozadí s trochou zvědavosti a pozorovala jsem ho.

Proč???

22. července 2008 v 15:00 | © MášQa
zdroj-x
Je podzim..v parku posedává spoustu zamilovaných lidí,kteří se nadevše milují..jen jedna dívka je tu sama..utíká po spadaném listí a slzy jí tečou po tváři..nejsou to slzy štěstí..jsou to slzy zlého osudu..je na ní vidět smutek-nepopsatelný smutek!Co se jí asi mohlo stát?Nikdo se o ni nezajmá..všichni jsou tak šťastní,že nikoho nezajmá její smutný příběh..
Její myšlenky se střídají v rychlosti světla..je tak mladá..proč zrowna ona?..Před chvílí ještě byla v nemocnici a řekli jí tu strašnou věc:ZEMŘEŠ!!..věděla,že ten čas se blíží..její konec života tu bude za nedlouho..ona vlastně přesně ani neví..bude tu hodinu,den,měsíc,rok?..doktor se jí to chystal říct,ale ona to nechtěla vědět!..nechtěla slyšet kolik jí zbývá času..nevydržela by to..utekla z nemocnice,běžela přes silnici,slané slzy jí stékaly proudem,slyšela troubení aut,ale bylo jí jedno jestli umře..stejně to musí přijít..troubení už nevnímala..byla jako v tranzu..jen utíkala přes park,viděla všechny ty šťastné lidi a bylo jí na umření..už to nemohla zvládnou..doběhla na konec parku..na své oblíbené místo-sem chodívala s maminkou,když byla ještě malá a hlavně..když byla její matka na živu..

Nádherný příběh....

22. července 2008 v 14:56 | © MášQa
Byl jednou jeden ... chlapec, který se narodil s nemocí. Byla to nevyléčitelná nemoc. V 17 letech ... mohl každou chvíli umřít. Žil stále jen stáhnutý v domě, pod dohledem své matky. Jednou už toho ale měl dost, a tak se rozhodl, jednou jedinkrát si vyjít. Poprosil svou matku o dovolení a ona mu to umožnila. Když se procházel svou čtvrtí, viděl množství obchodů. Když šel okolo obchodu s hudebninami, uviděl nádherné děvče, asi v jeho letech. Byla to láska na první pohled. Otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Nedíval se po ničem jiném, jen po ní. Stále více se blížil k přepážce, kde stála. Podívala se na něj a s úsměvem se zeptala: "Můžu vám nějak pomoci?" Během toho si myslel, že je to ten nejpěknější úsměv, který ve svém životě viděl. Pocítil potřebu ji políbit právě v tomto momentu. Koktavě ji odvětil: Ano, eeehhh, uuuhhh... rad bych koupil jedno CD. Bez přemýšlení vzal první CD, které uviděl a zaplatil. "Chceš to zabalit?" zeptalo se děvče zase s úsměvem. Odpověděl že ano a kýval souhlasně hlavou; ona šla dozadu a pak přišla se zabaleným balíčkem, který mu předala. On si jej vzal a opustil obchůdek. Odešel domů a od toho dne navštěvoval tento obchod každičký den, aby koupil nějaké CD.

Diplomek od Gabči

21. července 2008 v 15:03 | © MášQa

me to you // colorfull

20. července 2008 v 22:24 | © MášQa

bublee//colorfull

19. července 2008 v 13:02 | © MášQa

lentilky//colorfull

19. července 2008 v 12:58 | © MášQa

zdrojík-x

cow. / colorfull.

19. července 2008 v 12:54 | © MášQa
zdrojík-x

ovečky / colorfull

19. července 2008 v 12:51 | © MášQa

plyšáci // colorfull

19. července 2008 v 12:50 | © MášQa

nenávidím tě /-/ miluji tě

19. července 2008 v 12:00 | © MášQa
Nenávidím Tě,
protože mi na Tobě začalo záležet.
Nenávidím Tě,
protože si měl pravdu, že to zklamání bude bolet.
Nenávidím Tě,
protože si mě změnil.
Nenávidím Tě,
protože jsem ti dala kus sebe.

moje výkresy...

18. července 2008 v 21:24 | © MášQa
Ahoj....hrozně ráda kreslím už od malička....jednou v první třídě jsem dokonce dostala diplom jako nejlepší malíř třídy....a kreslen mě baví až do tedka...tangerine sice...nekreslim moc často ...ale kreslim ráda...s řekla bych že mi to docela i jde!!!No posudte to sami...klikněte na celý článek a napište do komentářů jak se vám líbí!!walter